Finance Lifestyle

Výživné pro neprovdané matky

Jste neprovdaná matka samoživitelka? Nároku na výživné se můžete domáhat pouze ve lhůtě dvou let od narození společného dítěte

Žijeme v době, ve které již manželství není moderní a kdy nesezdané soužití párů je v naší společnosti rok od roku častější. Mohou ale nastat situace, kdy se takové soužití pokazí a muž ze společné domácnosti odejde v nejméně vhodné chvíli – v okamžiku těhotenství či porodu společného dítěte. Občanský zákoník v takovém případě přiznává neprovdané matce právo na výživné pro sebe a právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

Obecné předpoklady uplatnění nároků

Předtím, než se ale dostaneme k popsaným institutům, je potřeba vymezit základní předpoklady pro možnost uplatnění těchto nároků. Prvním, logickým, předpokladem je narození dítěte ženě, která není provdaná za jeho otce. Druhým, zásadním, předpokladem je skutečnost, že otcovství k narozenému dítěti bylo určeno buďto souhlasným prohlášením rodičů, popřípadě pravomocným rozhodnutím soudu v řízení o určení otcovství. Naopak není vůbec rozhodné, zda rodiče společného dítěte žili ve společné domácnosti nebo ne, či zda k početí došlo po dlouhé nebo krátké známosti.

Výživné neprovdané matky

Nárok na výživné je tedy odvozen od existence společného dítěte, a přestože nejde o výživné postavené na roveň výživného mezi manželi, přiznává zákon neprovdané matce významné postavení. To z toho důvodu, že se jedná o výživné výlučně ve prospěch matky, přičemž otec je samozřejmě vedle toho povinen i k úhradě výživného ve prospěch společného dítěte.

Účelem tohoto institutu nicméně není povinnost hradit neprovdané matce plné výživné z důvodu její neschopnosti se samostatně živit, nýbrž poskytnout jí toliko takové výživné, které jí bude kompenzovat po dobu těhotenství, porodu a péče o narozené dítě právě snížené výdělky. Výživné, které bude otec z důvodu narození společného dítěte v nesezdaném soužití hradit, bude proto přiměřené a bude zpravidla odpovídat spravedlivému poměru mezi majetkovou situací matky, jejími výdělky z doby před těhotenstvím a majetkovými poměry otce. Soud totiž při stanovení jeho výše přihlédne vždy k možnostem a schopnostem matky k zisku výdělku, včetně jejich majetkových poměrů, a zejména k možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům otce povinného výživné hradit. Neprovdaná matka tedy nemá právo na stejnou životní úroveň jako otec společného dítěte, má ale právo na uspokojení všech svých odůvodněných potřeb.

V této souvislosti budou pro určení výše výživného určující i příjmy matky z tzv. pojistných systémů (peněžitá pomoc v mateřství), ke kterým soud přihlédne jako k příjmům neprovdané matky. Jde-li však o tzv. nepojistné systémy (dávky v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek apod.), pak je přednostní povinnost otce společného dítěte k úhradě výživného. Právě z toho důvodu bude zpravidla výše přiznaného výživného různá v období, kdy neprovdaná matka bude pobírat podporu z pojistných systémů (dojde ke snížení výživného) a kdy bude pobírat podporu z nepojistných systémů (výživné bude vyšší).

Úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem

Právo na výživné je spojeno i s nárokem matky na úhradu nákladů, které neprovdaná matka měla v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a které může požadovat současně s výživným. Náklady spojené s těhotenstvím jsou veškeré náklady neprovdané matky, které vynaložila na svoji osobu ze svého, bez přispění otce (těhotenské oblečení, léky, obuv apod.). Nicméně pozor: hradí se vždy pouze účelně vynaložené náklady a nelze se z tohoto titulu domáhat úhrady například dětského kočárku, oblečení pro novorozence či vybavení pokojíčku – tyto náklady totiž otec hradí v rámci běžné vyživovací povinnosti ke společnému dítěti. Náklady spojené s porodem jsou zejména ty náklady, které matka vynaloží za svůj pobyt v nemocnici, lékařský zákrok apod. V praxi, vzhledem k veřejnému zdravotnímu pojištění, jsou tyto náklady ale až na výjimky nulové.

Nárok na výživné i náklady je třeba uplatnit nejpozději do dvou let od porodu

Žádá-li neprovdaná matka po otci společného dítěte výživné či náklady spojené s těhotenstvím a porodem, přičemž otec neplní dobrovolně, je třeba se tohoto nároku domáhat u soudu, a to ve lhůtě nejpozději dvou let od narození společného dítěte. K žalobě je mimo jiné určitě potřeba připojit rodný list společného dítěte, doklady prokazující současné výdělky matky, doklady prokazující současné výdaje matky či doklady prokazující náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Je také třeba uvést, v jaké výši jsou náklady či výživné požadovány, zda je požadováno plnění jednorázové či ve splátkách, včetně navrhované splatnosti.

Výživné i náklady je možné žádat i v době před porodem

Občanský zákoník umožňuje neprovdané ženě, která je těhotná, aby se nároku na výživné a nároku na náklady spojené s těhotenstvím domáhala v době i před porodem dítěte, a to po domnělém otci. Nárokovat může opět nejen výživné pro sebe či náklady těhotenství, nýbrž dokonce i částku potřebnou na zajištění výživy pro dítě, které se má narodit. Žaloba musí v takovém případě mimo výše uvedené obsahovat i doklady prokazující pravděpodobnost otcovství dítěte a musí být podána nejpozději do porodu společného dítěte. Nastávající matka se výše uvedeného může domáhat i předběžným opatřením. V praxi se ale tyto žaloby, stojící na domnělém otcovství, spíše nevyskytují.

Mgr. Adam Stawaritsch, advokátní koncipient

bpv Braun Partners s.r.o.

Ovocný trh 1096/8

110 00 Praha 1

Napište komentář